Načítání...

Pít či nepít? To je, oč tu běží (NEPÍT) II.

V minulém článku jsme si řekli, že pivo patří mezi nejzdravější nápoje. A je nutno říct, že existuje velká pravděpodobnost, že během technologických procesů (rmutování, chmelovaru) nebo působením antibakteriálních látek chmele se pivo významně dekontaminuje patogeny (např. ze sladu nebo vody). Přesto ale dekontaminace není nikdy stoprocentní.

ALKOHOL

Za nejdůležitější negativní složku piva považuji samozřejmě alkohol (ethanol). Každý je obeznáme s tím, že na alkohol si člověk může vytvořit návyk, který může vést k vážnému alkoholismu. Alkohol je považován za omamnou látku. Běžné české ležáky obsahují nejčastěji 4–6 % alkoholu. Alkohol se začíná vstřebávat už v ústní dutině, ale nejvíce se vstřebá až v tenkém střevě.

Úmrtnost způsobená alkoholem souvisí s nádorovými chorobami, chorobami srdce, úmyslnými a neúmyslnými poraněními, chorobami trávicí soustavy, infekcemi, neplodností atd.

Jedno pivo je lepší než žádné pivo. Dvě piva jsou lepší než jedno
pivo. Čtyři piva však nejsou tak prospěšná jako piva dvě.

Požití alkoholických nápojů způsobuje v nižších dávkách uvolnění a euforii, ve vysokých dávkách útlum, nevolnost až otravu. U člověka způsobuje změny ve vnímání a chování. Při těžších otravách dochází k bezvědomí a ohrožení života. Alkohol dále oslabuje lidskou obranyschopnost a narušuje spánek.

Alkohol také zhoršuje paměť, rychlost myšlení, učení, vnímání. Poškozuje játra, ledviny, vyvolává opilost a škodí osobám s vysokým krevním tlakem. Zvyšuje riziko vzniku rakoviny některých orgánů (např. hltanu a prsu).

O škodlivosti alkoholu bych Vám toho mohla napsat daleko víc, a ještě víc si o tom můžete leckde přečíst. Je na každém z nás, jak s množstvím vypitého alkoholu naložíme a jak si dokážeme cenit našeho zdraví.

Doporučená denní dávka piva (ležáku) pro zdravotní prospěšnost je max. 1 litr pro muže a 0,5 litru pro ženy. Aneb jak praví pan profesor Piendel (Institut pivovarnických technologií, Mnichov): ,,Jedno pivo je lepší než žádné pivo. Dvě piva jsou lepší než jedno pivo. Čtyři piva však nejsou tak prospěšná jako piva dvě.

BIOGENNÍ AMINY

Biogenní aminy a polyaminy se do piva dostávají přes mikrobiální kontaminaci. Tyto látky mohou zvyšovat krevní tlak a způsobovat bolesti hlavy, migrény a alergické reakce.

NITROSAMINY

Asi nejškodlivější látky piva jsou nitrosaminy. Vznikají v průběhu výroby. Nejvýznamnějším nitrosaminem je tzv. N-nitrosodimethylamin. Vzniká kvůli bakteriím v průběhu rmutování nebo během hlavního kvašení. Nitrosaminy se považují za silné rakovinotvorné látky. Hlavním zdrojem těchto látek je voda a chmel.

RIZIKOVÉ PRVKY A TĚŽKÉ KOVY

Těžké kovy a jiné rizikové prvky jsou další cizorodé látky vyskytující se v pivu. Mohou to být prvky jako kadmium, nikl, olovo, rtuť, chrom, arsen, selen, stroncium nebo beryllium. Do piva se můžou dostat například stykem s varnými kovovými nebo skladovacími nádobami.

Arsen může vznikat už při sušení sladu v pecích, které obsahují antracit.

Olovo se do piva dostává většinou ze zastaralého výčepního zařízení z olověných trubek. Dnes už jsou olověná zařízení zakázaná.

Železo může být obsaženo už rovnou ve vodě, která se používá k vaření. Tato kontaminace je ale později odstraněna filtrací. Dále se železo do piva může dostat také kontaktem s železnými nebo ocelovými materiály.

MYKOTOXINY

Mykotoxiny jsou jedovaté látky, které vytvářejí plísně. Plísně se vyskytují v obilovinách a dalších surovinách. Vláknitá plíseň zvaná Fusarium napadá úrodu a představuje závažné zdravotní riziko. Tyto toxiny jsou celkem stabilní. Z toho důvodu snadno přecházejí z kontaminovaného zrna do piva.
V našich klimatických podmínkách jsou nejběžnějšími a také nejsledovanějšími mykotoxiny trichotheceny, fumonisiny a zearalenon. Trichotheceny můžou vyvolat nevolnosti, zvracení, poškození jater nebo endokrinního i nervového systému. Zearalenon má zase výrazně estrogenní účinky. Mykotoxiny mají také negativní vliv na technologii piva. Například zpomalení růstu kvasinek při kvašení nebo tzv. přepěňování piva (gushing). I nepatrný výskyt mykotoxinů může mít vliv na chuť a vůni piva.

OSTATNÍ LÁTKY

Mezi další významné látky ve sladu patří například šťavelová kyselina, která tvoří přirozenou složku obilovin včetně ječmene. Šťavelan vápenatý se může u lidí i u zvířat kumulovat v ledvinách a tvořit tam krystaly. Šťavelová kyselina také blokuje metabolismus vápníku v organismu. Nadměrná koncentrace může způsobovat též přepěňování (gushing).

Další neprospěšnou látkou je oxid siřičitý. Podle směrnice EU oxid siřičitý a siřičitany patří do seznamu potencionálních alergenů. Oxid siřičitý pochází většinou z přirozené činnosti kvasinek.

Dále se v pivu mohou vyskytnout i rezidua pesticidů a hnojiv, složky sanitačních prostředků nebo látky různého původu, ovlivňující senzorické vlastnosti piva (chuť, vzhled, aroma, vůně). O senzorických vadách piva třeba někdy příště.