Načítání...

BIÈRES BELGIQUE I.

Půvab belgické pivní scény je v její pestrosti. Je pravým opakem té české, kde světlý ležák plzeňského typu tvoří 95 % spotřeby piva.

 

V Belgii má každý pivovar vlastní příběh a ty nejstarší jsou už ze 16. století. Kořeny mnoha zavedených pivovarů jsou v zemědělství, pivovarnictví bývalo „přidruženou zimní činností“. Zemědělci potřebovali „napojit“ na jaře a v létě nejen sebe, ale také velké množství zemědělských dělníků pracujících na jejich polích. V té době začaly některé pivovary nadprodukci prodávat a pivovarnictví se pro ně později stalo důležitějším než zemědělství.

Dnes je v Belgii cca 160 pivovarů, ale před 100 lety jich bylo více než 3500 a co pivovar, to nejméně jedno proslulé pivo, ale často mnohem více. Některé belgické pivovary mají v sortimentu několik pravidelně vařených piv, jiné zkouší novinky a několik málo tradičních klášterních pivovarů se soustředí na jediné, zato opravdu originální a jedinečné „trapistické“ pivo.

Belgická piva jsou druhově velmi pestrá, a tak můžeme běžně ochutnat piva typu Saison, „kyseláče“ Gueuze, Lambic nebo Oud Bruin, klášterní piva Abbey Ale, nebo dokonce zcela výjimečná piva z několika málo klášterů, které smí používat značku „Trappist”. Bohatou škálu také tvoří Belgian Ale v barvách od světlé, přes oranžovou, sytě červenou, jantarovou, hnědou až po černou.

Blonde, Dubbel, Tripel nebo Quadrupel najdeme v popisu pivních druhů svrchně kvašených piv a zasvěcenému signalizují barvu a „sílu“ daného moku. Široce zastoupená jsou také piva s přídavkem ovoce, ovocných sirupů a šťáv, například Kriek (ovocný lambic). Bohatě se využívá přídavků koření a bylin, pomerančové kůry a speciálních cukrů. Známý je belgický cukr Candi, který je vlastně invertovaným řepným cukrem. Takový cukr umí kvasnice velice dobře zpracovat. Dalšími druhy jsou také belgické ležáky a známá pšeničná piva typu Belgian Witbier.

V rámci jednotlivých druhů je často opravdu široká nabídka různých značek piv jednotlivých pivovarů. Celkovou pestrost belgické pivní kultury doplňuje i téměř ortodoxní dodržování pravidel podávání každého piva, jak dle jednotlivých druhů, tak i konkrétních jedinečných piv. Výjimkou nejsou zcela typické sklenice, ale také přesně daná teplota podávaného piva. V některých případech i to, zda má být sklenice suchá, mokrá, orosená, vychlazená nebo dokonce vymražená. Jak má vypadat tácek, podtácek nebo papírová manžeta na sklenici. Vyznat se v těchto pravidlech je opravdový kumšt skutečných znalců, restauratérů a číšníků v pivních barech.

V typickém belgickém pivním baru se Vám pravděpodobně nestane, že Vám načepují pivo od Falcona do půllitru od Staropramenu.

 

Že to až doposud vypadá nesrozumitelně, složitě a komplikovaně? Nebojte se tedy ochutnávat vždy, když k tomu budete mít příležitost. Většina čtenářů již určitě měla Hoegarden, tzv. Witbier (bílé pivo), které v typické sklenici čepují například v restauracích sítě Potrefená husa (Staropramen). Zde máme možnost ochutnat i jiné belgické pivo, a to například Leffe Bruin, „ejlík“ s krásnou tmavohnědou barvou a lehkou příchutí jablek. Hledejte a určitě najdete i další restaurace a pivní bary, kde mají trvale několik belgických piv v nabídce. No a pokud ani tuto možnost v okolí nenajdete, pak zkuste nějakou pivotéku. Někdy mají v nabídce i sadu třeba šesti různých kousků za zvýhodněné ceny. Tak se dá nachutnat belgická klasika a pak už je to jen krok k vlastnímu pokusu.

BELGIAN DUBBEL

Dubbel, někdy také správněji Abbey Dubbel není samostatný druh piva, ale spíše označení pro určitý typ belgických klášterních piv. Protože je vařeno v mnoha pivovarech, které nemohou svá piva označovat jako trapistická (Trappist), je často uváděno jen jako DUBBEL. Původ hledejme v trapistickém opatství Westmalle a sahá do roku 1856. Později byl však i zde recept mírně upraven a dnes vaří piva podobného typu mnoho pivovarů nejen v Belgii, ale i v jiných státech světa.

Jedná se o piva hnědé nebo hnědočervené barvy, s nižší hořkostí, zato s výraznějším sladovým tělem a aroma tmavého sušeného ovoce (švestky, hrozinky a datle). Obvykle bývá silnější z hlediska objemu alkoholu a to mezi 6 až 8 %, avšak s velice dobrou pitelností.

Celkový charakter těchto piv bývá ovlivněn použitím karamelizovaného nebo invertovaného řepného cukru. Kombinace kvasnic pro belgická klášterní piva a těchto cukrů dodává pivu nezaměnitelnou chuť a aroma. Vhodné je také využití značného podílu speciálních karamelových sladů klášterního typu označovaných Abbey malt, nebo speciálních autentických sladů např. od belgické sladovny Dingemans. Ve výsledku se kombinace těchto surovin projevuje výše zmíněnými aromaty a chutí sušeného ovoce, ale také čokolády, karamelu a ořechů, doplněné o drobné kořeněné tóny koriandru a černého pepře.

Pokud budete chtít ochutnat pravé originály, které patří mezi nejlepší svého druhu, pak jistě neuděláte chybu, pokud v pivotéce sáhnete po pivech Dubbel z pivovarů St. Bernardus, Westvleteren, Westmalle, Rochefort nebo St. Benedictusabdij de Achelse.

Vaříte si pivo doma? Zkuste si uvařit ABBEY DUBBEL.

Všechny potřebné suroviny pro uvaření domácího „Belgičana“ jsou v dobrých e-shopech k sehnání, byť ne vždy všechny v jednom a tom samém – Abbey Malt od firmy Weyermann, belgické slady od Dingemans (nexthop.sk), chmely ideálně německé nebo klidně i české, kvasnice Mangrove Jack’s M47 Belgian Abbey nebo Fermentis Safbrew BE-256 a karamelizovaný případně invertovaný řepný cukr. To jsou základní suroviny, které nelze nahradit. Jestli je doplníte plzeňským sladem nebo sladem Pale ale, to už je celkem jedno.

Nechte se inspirovat a dodržte jen pár základních pravidel:

1. odvaha pro vyzkoušení dosud nepoznaného je základní a potřebnou ingrediencí
2. na surovinách nešetřete, vše z receptů lze sehnat v našich e-shopech, nenahrazujte je „něčím podobným”, to platí o sladech, chmelech a zejména kvasnicích
3. kvasnice za Vás udělají to nejdůležitější a v případě belgických piv dávají i charakteristická aromata a chuť, nelze je nahrazovat ničím „univerzálním“
4. mějte trpělivost a nechte pivo v lahvích zrát i několik měsíců v chladu a temnu
5. udělejte si radost a kupte si krásnou pivní sklenici na nožce – na belgický ALE je to nezbytné pro autentický zážitek.

Dej Bůh štěstí!

Tento článek vyšel v prvním číslu elektronického časopisu PIVAŘ, který vydává Cech domácích pivovarníků.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *